Transformace sociálních služeb ve Zlínském kraji otevřela lidem s postižením možnost žít důstojnější a samostatnější život v běžném prostředí. Jedním z konkrétních výsledků je Chráněné bydlení Uherské Hradiště – Rostislavova, které vzniklo jako první svého druhu v roce 2014.
V listopadu 2014 bylo otevřeno první chráněné bydlení na adrese Rostislavova 686, o dva roky později přibyl druhý dům ve stejné ulici. Dnes má služba kapacitu 21 osob a je určena lidem s mentálním či kombinovaným postižením, kteří potřebují nízkou až střední míru podpory.
Služba umožňuje klientům žít v běžné městské zástavbě, využívat veřejné služby a postupně přebírat odpovědnost za svůj každodenní život. Díky tomu se přirozeně začleňují do společnosti a mohou rozvíjet vlastní dovednosti i záliby.
PŘÍBĚH PANÍ MARIE
Marie Kachlíková se narodila v Brně a pochází z rodiny se čtyřmi sourozenci. V roce 1979 přišla do Domova pro osoby se zdravotním postižením Velehrad – Salašská. Bydlela zde na pokoji se třemi dalšími klientkami a aktivně se zapojovala do dění v domově. Ráda pomáhala v kuchyni, navštěvovala terapeutické dílny, kde vyráběla košíky, svíčky či keramiku. Ve volném čase se věnovala pěstování pokojových květin a vyšívání.
„Už tehdy byla Marie velmi ochotná, přátelská a ráda všem pomáhala. Vždycky byla oblíbená pro svou vstřícnost,“ vzpomíná pracovnice v sociálních službách Jiřina Maděrová, která paní Marii provází už 16 let. Později se Marie přestěhovala na oddělení, kde se připravovala na přechod do chráněného bydlení.
Přechod do chráněné bydlení
V roce 2014 se paní Marie jako jedna z prvních přestěhovala do nově vzniklého chráněného bydlení v Uherském Hradišti. Sdílela byt se spolubydlící, kterou znala již z Velehradu. Postupně se učila samostatnosti a orientaci ve městě - cestu do práce, k opatrovníkovi, na úřady i za volnočasovými aktivitami.
Byla zaměstnána na úklidu veřejných prostranství v Uherském Hradišti, občas také pomáhala v dílně při stříhání kabelů. Zvládala péči o domácnost, ráda žehlila, prala a starala se o byt. Pravidelně navštěvovala kulturní akce, kino, kadeřníka nebo pedikúru.
„Marie vždycky ráda vyhledávala nové zážitky. Byla na rekreacích, wellness pobytech a dokonce i v zahraničí, například v Egyptě. Uměla si užít každou příležitost,“ dodává Jiřina Maděrová.
Marie se také dobře orientovala v Uherském Hradišti a postupně se zdokonalovala v péči o domácnost. „Sledovat, jak se krok za krokem učí samostatnosti, bylo úžasné,“ říká Jiřina Maděrová. V chráněném bydlení se tak postupně začala připravovat na samostatné bydlení. Zdokonalovala se v péči o domácnost, při nakupování, při vaření nebo praní.
Vlastní bydlení
V červnu 2024 paní Marie udělala další velký krok – přestěhovala se do vlastního dvoupokojového bytu v Uherském Hradišti, který sdílí se spolubydlící. Každá má svůj plně vybavený pokoj s televizí, sedací soupravou a skříní. Společně využívají kuchyň a sociální zařízení.
Dnes je paní Marie velmi spokojená. Se spolubydlící si dobře rozumí, často spolu jezdí na výlety a aktivně tráví volný čas. V běžných věcech je již samostatná, jen v některých situacích využívá asistenci pracovníků Diakonie v rámci podpory samostatného bydlení.
„Marie dnes žije spokojený život ve svém bytě. Je samostatná, ale zároveň ví, že když potřebuje, má k dispozici podporu. Je radost sledovat, jak se jí daří,“ uzavírá Jiřina Maděrová.
Příběh paní Marie je krásným důkazem toho, že transformace sociálních služeb má smysl. Z klientky, která desítky let žila v ústavní péči, se stala žena, která dnes zvládá samostatně vést domácnost, plánovat svůj den a aktivně se podílí na životě ve městě.
Za úspěchem paní Marie stojí každodenní úsilí celého týmu. Je to práce, která vyžaduje trpělivost, empatii i profesionální přístup – a právě díky ní se mohou odehrávat takové životní proměny. Přejeme paní Marii, aby ji na její cestě čekalo ještě mnoho dalších radostných okamžiků.
