O chráněném bydlení

Veřejný závazek Chráněného bydlení - Staré Město je definován:

• posláním služby,
• cíli,
• zásadami,
• a cílovou skupinou klientů.

Veřejným závazkem se zavazuje sociální služba Chráněné bydlení - Staré Město plnit jednotlivé body při poskytování sociální služby.

Posláním služby je vytvářet lidem s lehkým a středně těžkým mentálním, případně kombinovaným postižením takové podmínky, aby mohli žít důstojně běžným způsobem života v přirozeném prostředí a stali se rovnocennými členy společnosti.
Pracovníci svým profesionálním přístupem usilují o maximální rozvoj soběstačnosti klientů služby a o jejich zařazení do běžné společnosti prostřednictvím poskytování individuálně stanovené potřebné míry pomoci a podpory.

Hlavní cíle v oblasti rozvoje služby:

Cíle jsou stavy, kterých chceme poskytováním služby dosáhnout. Cíle jsou průběžně kontrolovány a pravidelně 1x ročně vyhodnocovány.

• podporovat klienty v zařazení se do běžného způsobu života
• podpora při navazování sociálních vazeb mimo CHB
• podpora při využívání běžně dostupných služeb (kadeřník, pedikúra, pošta, kino…)
  
  
• podporovat klienty v samostatném rozhodování se o svých záležitostech
• rozhodování v oblasti stravování (výběr dodavatele a výběr stravy)
• rozhodování v oblasti nakupování
• rozhodování v oblasti seberealizace – kam a jak často docházet
• rozhodování v oblasti vyřizování běžných záležitostí
• podpora ve využívání alternativní a augmentativní komunikace
  
  
• udržovat stávající dovednosti v oblasti poznávání a porozumění, a jejich rozšiřování
• podpora při samostatném hospodaření s financemi
• podpora k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení běžných situací
  a problémů
• podpora k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
• podpora při vyjádření svých myšlenek a názorů
  
  
• odstranit institucionální prvky

Důstojnost lidské osoby

Tato zásada je základním principem pro všechny další zásady.
Vychází z jedinečnosti každé osoby, jež má svá práva a povinnosti (např. právo na soukromí, důvěrnost sdělení…), svou hodnotu, zaslouží si úctu a respekt, přísluší jí nezcizitelná důstojnost, která je nezávislá na jejím psychickém, morálním, sociálním, duchovním a fyzickém stavu.

Partnerský přístup

Klienta vnímáme jako rovnocenného partnera, ve vztahu se chováme nedirektivně (nenařizujeme), přenecháváme aktivitu klientovi, nevyvoláváme v něm pocit podřízenosti. Respektujeme jeho názor, i když může být odlišný od našeho. Využíváme důvěry v jeho schopnosti, vlastní zdroje, znalosti, dovednosti, motivace, zkušenosti a dalších kvalit jeho osobnosti. Každý klient má právo svobodné volby svého jednání, právo jít do rizika, pokud se pro něho rozhodne i přes naše upozornění, sám si za takové jednání nese i odpovědnost. 

Individuální přístup

Respektujeme vždy individuální potřeby klienta. Vycházíme z jedinečnosti každé životní situace klienta, i když se mnohdy může podobat jiným. Společně s klientem, případně ve spolupráci s opatrovníkem, osobou blízkou, plánujeme průběh sociální služby, protože pokud klient předem ví, co a jakým způsobem se bude dít, přináší mu to pocit bezpečí.

Bezpečí

Zajišťujeme klientům bezpečí:

• Fyzické bezpečí – vytvoření podmínek pro osobní bezpečí, zajištění podpory či pomoci při pohybu (doprovod), podpora při zajištění kompenzačních pomůcek
• Psychické bezpečí – vytvoření podmínek pro psychické bezpečí tzn. nemít strach, necítit se ztracený, mít jistotu – podpora při orientaci v neznámém prostředí a čase, podpora v komunikaci
• Ekonomické bezpečí – zajištění ekonomického bezpečí – podpora při hospodaření s finančními prostředky, úschova cenných věcí

Podpora soběstačnosti a zapojení se do běžného života společnosti

Podporujeme vlastní schopnosti klientů a motivujeme je k aktivitě tak, aby byli co nejméně závislí na sociální službě a zapojovali se do přirozeného života společnosti. Společně s klientem stanovujeme způsob poskytování služby tak, aby vedl k rozvoji osobnosti klienta, k posilování jeho dovedností, soběstačnosti a samostatnosti.

Jednání se zájemcem o službu, vstup klienta do služby

Samotné jednání s osobou, která žádá o sociální službu, je proces, který probíhá od prvotního kontaktu se zájemcem o službu.

Rozsah a způsob předávání informací 

K poskytnutí základních informací zájemci o sociální službě – poslání, cíle, cílová skupina, zásady, popis služby – jsou kompetentní všichni pracovníci. Podrobné informace o poskytované službě předává v rámci jednání se zájemcem o sociální službu sociální pracovnice, případně vedoucí služby.
Osobní jednání se zájemcem o službu probíhá v prostorách služby v kanceláři sociální pracovnice. Preferován je osobní kontakt se zájemcem. Důležitost je kladena na předkládání informací ve srozumitelné formě přizpůsobené dorozumívacím možnostem zájemce. Dle potřeby jsou také využívány materiály ve vizuální formě.

Osobní jednání se zájemcem o službu:

Posouzení nepříznivé sociální situace, základní sociální poradenství.
Poskytnutí všech informací o službě.
Projednání potřeb, očekávání a požadavků zájemce a sjednání cílů spolupráce.
Jednání s rodinou, zástupci, blízkými.

Schválení či zamítnutí žádosti

O schválení žádosti, zařazení žadatele do evidence, či zamítnutí žádosti, rozhoduje minimálně tříčlenný poradní tým pro posuzování žádostí složený z vedoucí zařízení, sociální pracovnice a dalšího pracovníka služby. Po proběhlém poradním týmu je zájemci o službu zasláno písemné oznámení o tom, jak byla žádost vyřízena.

Vstup klienta do služby

Podmínkou poskytnutí služby typu chráněné bydlení je uzavření smlouvy o poskytování sociální služby.
Dle § 91 odst. 4, Zákona č. 108/2006 Sb, o sociálních službách, je osoba povinna před uzavřením smlouvy o poskytování pobytové služby předložit poskytovateli sociálních služeb posudek registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství o zdravotním stavu.

Cílová skupina

• osoby s mentálním postižením s nízkou a střední mírou podpory
• osoby s kombinovaným postižením (tj. osoby s mentálním postižením a přidruženým tělesným nebo smyslovým postižením), s nízkou a střední mírou podpory, které používají pouze základní kompenzační pomůcky a jsou schopny částečně samostatného pohybu

Věková kategorie klientů:

• mladí dospělí (18–26 let)
• dospělí (27–64 let)
• mladší senioři (65–80 let)

Horní hranice pro přijetí nového klienta je 64 let.
Klienti služby, kteří přesáhnou věkovou hranici 80 let a spadají do cílové skupiny, v chráněném bydlení zůstávají.

Důvody pro odmítnutí uzavření smlouvy o poskytování sociální služby:
Pouze ze zákonných důvodů, § 91, odst. 3, Zákon č. 108/2006 Sb, o sociálních službách:

1. poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem
   na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb,
2. poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá,
3. zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis, nebo
4. osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než
   6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy,

a dle § 36 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení Zákona o sociálních službách:

1. zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení,
2. osoba není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci, nebo
3. chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití.

Pravidla poskytování služby

Sociální služba je poskytována na základě vzájemného písemného smluvního vztahu mezi klientem a poskytovatelem sociální služby.
Sociální služba je poskytována v souladu s platnými zákony, dále v souladu s vnitřními směrnicemi, pokyny, řády a zpracovanými standardy poskytování sociální služby, ve kterých jsou definována pravidla poskytování sociální služby.
Pracovníci se řídí Etickým kodexem pracovníků SSLUH a Etickým kodexem sociálních pracovníků.

Metody práce

Pro práci s klientem volíme vždy takové metody práce na míru klientovi, které pomáhají k uspokojování jeho potřeb a zájmů.
Základní metodou je individuální plánování zaměřené na člověka, nastavené společně s klientem tak, aby služba směřovala k rozvoji dovedností, samostatnosti a soběstačnosti klienta.
K tomu využíváme další metody práce:

• pozorování,
• aktivní naslouchání,
• rozhovor,
• komunikace pomocí vizuální formy,
• osobní anamnéza,
• dotazníkové šetření,
• přehodnocování potřeb klienta,
• určování míry podpory klienta,
• aktivizace (plánování a realizace aktivit, volnočasových programů),
• plánování a hodnocení rizik,
• nácvik jednotlivých činností, upevňování a rozvoj stávajících dovedností.
  
  

Pravidla pro vyřizování stížností

Stížnost na způsob nebo kvalitu poskytované sociální služby může podat každý klient,
v jeho zájmu i jakákoliv jiná osoba. Se způsobem podávání a řešení stížností klientů na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jsou klienti seznamováni při podpisu smlouvy. Klienti jsou také pravidelně v průběhu poskytování sociální služby seznamováni srozumitelnou formou na schůzích klientů se způsobem, jak podávat stížnosti.
Stížnost může klient podat ústně (osobně nebo telefonicky), písemně (osobním předáním sociální pracovnici nebo vedoucí služby, poštou, e-mailem) nebo anonymně (přímo do schránky na stížnosti).
Při nespokojenosti s vyřízením stížnosti má stěžovatel možnost obrátit se k nadřízenému nebo nezávislému orgánu s podnětem o prověření postupu při vyřizování stížnosti.
Lhůta pro vyřízení stížnosti je 30 dnů ode dne přijetí. Stížnosti prošetřuje a vyřizuje sociální pracovnice, která s každou stížností seznámí vedoucí služby.
Informace o vyřízení stížnosti jsou vždy stěžovateli nebo jeho opatrovníkovi, zákonnému zástupci, předány písemně. Odpověď musí být srozumitelná. V případě anonymní stížnosti je odpověď zveřejněna na informační tabuli v jednotlivých domech a dále jsou s ní klienti seznámeni na schůzi klientů.
Stížnost není důvodem pro ukončení poskytované služby, ani k diskriminujícímu jednání ze strany poskytovatele. Vnímáme ji jako podnět ke zkvalitnění služby.

Pravidla pro ukončení služby

Klient a poskytovatel se mohou kdykoliv dohodnout na ukončení Smlouvy o poskytování sociální služby, a to písemnou dohodou.
Klient je oprávněn Smlouvu vypovědět kdykoli bez udání důvodu. Výpovědní lhůta je jeden kalendářní měsíc. V případě vypovězení Smlouvy poskytovatelem je sjednána mezi klientem a poskytovatelem 2měsíční (dvouměsíční) výpovědní lhůta. Výpovědní doba začíná běžet 1. dnem následujícího měsíce, po měsíci, v němž byla výpověď podána, pokud se nedohodnou jinak.

Poskytovatel může Smlouvu vypovědět z těchto důvodů:

1. Klient hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z této Smlouvy. Za hrubé porušení Smlouvy se považuje zejména nezaplacení úhrady za poskytnuté služby do 1 měsíce od okamžiku, kdy byl klient poskytovatelem k platbě vyzván.
2. Klient, i po opětovném napomenutí, opakovaně hrubě porušuje vnitřní pravidla služby.
3. Klient zvláště hrubým způsobem narušil soužití klientů. Za zvláště hrubý způsob narušení soužití je považováno zejména fyzické napadení jiného klienta nebo pracovníka poskytovatele, verbální agresivita vyšší intenzity, vyhrožování fyzickým napadením, které může důvodně vzbudit obavy u jiného klienta nebo u pracovníka poskytovatele a prokázání trestného činu.
4. Klient nevyužívá dlouhodobě služeb v zařízení poskytovatele, a to v součtu jednotlivých nepřítomných dnů více jak 90 v kalendářním roce, s výjimkou zdravotních důvodů, kdy služba nenaplňuje dohodnutý cíl a stává se neúčelnou.
5. Došlo-li na straně klienta ke změnám potřeb, které není poskytovatel schopen zajistit.
6. Klient úmyslně zatajil informace o zdravotním stavu v době příchodu do sociální služby.
7. Klient zamlčí své příjmy, a to pouze v případě, že nemá za povinnost úhrady za poskytnuté služby.
8. Klient odmítne uzavřít dodatek ke Smlouvě, jímž se mění výše úhrady v souladu s touto Smlouvou.

Při výpovědi ze strany poskytovatele budou klientovi v případě jeho zájmu poskytnuty informace o alternativních sociálních službách.

Úhrady za služby

Úhrady za služby se řídí vyhláškou č. 505/2006 Sb., a jsou upraveny v interní směrnici
O úhradách za poskytnuté sociální služby ve službě Chráněné bydlení, v aktuálním znění.

Další doplňující informace

Poskytujeme základní sociální poradenství - potřebné informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace.

Fakultativní služby

Fakultativní služby jsou v Chráněném bydlení poskytovány.

Úhrady za fakultativní činnosti se řídí interní směrnicí Fakultativní činnosti při poskytování sociálních služeb, poskytování některých doplňkových činností v sociálních službách, v aktuálním znění.